Operaci El Dorado Canyon spustily Spojené státy 15. dubna 1986, jednalo se o prezidentem Ronaldem Reaganem schválený letecký úder proti Libyi. Šlo o přímou vojenskou odpověď na teroristické útoky, které Washington připsal režimu Muammara Kaddáfího. Akce se stala jedním z nejviditelnějších momentů Reaganovy politiky „tvrdé odvety“ vůči státnímu terorismu.
Berlín a krvavá libyjská stopa
Bezprostředním spouštěčem byl atentát na diskotéku La Belle v Západním Berlíně. Klub byl oblíbeným místem amerických vojáků, a exploze zde zabila tři lidi a stovky zranila. Při bombovém útoku zemřeli dva seržanti americké armády, Kenneth T. Ford, který byl zabit při bombovém útoku, a James E. Goins, který zemřel na následky zranění utrpěných při výbuchu dva měsíce po útoku. Americké zpravodajské služby zachytily komunikaci, která podle nich přímo spojovala útok s libyjskými operativci. Prezident Ronald Reagan následně rozhodl o demonstraci odhodlání nepřipustit terorismus a nařídil rychlou vojenskou reakci.
Úder ze vzduchu: US Air Force a US Navy v akci
Operace byla pro Američany logisticky i takticky náročná. Do útoku se zapojily dvě hlavní složky. US Air Force s bombardéry General Dynamics F-111 startující z britských základen a US Navy díky palubním letounům z letadlových lodí ve Středozemním moři. Z lodí USS America (CV-66) a USS Coral Sea (CV-43) vzlétly nejen A-6 Intruder, ale svůj bojový křest si odbyly letouny F/A-18 Hornet. Nesly nové střely určené proti radarům s označením AGM-88 High Speed Anti-Radiation Missile (HARM) spolu s bojem osvědčenými střelami proti radarům AGM-45 Shrike.
Cíle byly pečlivě vybrané a zahrnovaly vojenské instalace v Tripolisu a Benghází, výcviková centra napojená na teroristické struktury a velitelské a komunikační objekty režimu. Jedním z nejdůležitějších cílů byla Kaddáfího rezidence Bab al-Azizija, symbol jeho moci.
Evropa proti útoku na Libyi
Operace El Dorado Canyon byla spíše logistickou než vojenskou výzvou. Kvůli řadě diplomatických neshod ohledně toho, jak by se měla libyjská záležitost řešit, nemohla úderná síla US Air Force na cestě k cílům v Libyi přeletět Francii, Španělsko ani Itálii.
Technika, která zasáhla srdce teroristického režimu: F-111 v detailech
Hlavní údernou sílu USAF tvořily letouny F-111F, které patřily k nejpokročilejším strojům své doby. Šlo o taktický bombardér s proměnnou geometrií křídla, navržený pro průnik protivzdušnou obranou v malé výšce a za každého počasí.
Klíčové parametry:
maximální rychlost: cca Mach 2,5 (ve velké výšce)
dolet: přes 4 000 km bez tankování (s doplňováním paliva výrazně více)
bojový rádius: ~2 000 km (v závislosti na profilu mise)
nosnost: až 14 000 kg výzbroje
posádka: 2 (pilot + operátor zbraňových systémů)
F-111 byl vybaven systémem terrain-following radar (TFR), který umožňoval automatický let v extrémně malé výšce i v noci. Právě tato schopnost byla klíčová, protože díky ní letouny mohly proniknout libyjskou PVO s minimální šancí na odhalení. Při operaci nesly přesně naváděnou munici (např. laserem naváděné pumy GBU-10), což umožnilo zasáhnout vysoce hodnotné cíle s relativně vysokou přesností na tehdejší dobu.
Operace si vyžádala ztrátu jednoho F-111, který byl sestřelen, a oba členové posádky zahynuli.
F-111 sloužil především během války ve Vietnamu a během operace Pouštní bouře. Těmto letounům bylo připsáno zničení zhruba 1 500 iráckých tanků a obrněných vozidel. Když byl F-111 27. července 1996 vyřazen z provozu, v rámci ceremoniálu oficiálně přijal svůj předchozí neoficiální název „Aardvark“.
Zemřela Hana Kaddáfí? Aneb co se stalo v Tripolisu
Úder způsobil významné škody, ale zároveň přinesl i civilní oběti. Podle libyjských zdrojů zahynula také adoptivní dcera Muammara Kaddáfího, Hana Kaddáfí. Tato informace ale zůstává dodnes sporná a okolní svět se dozvěděl o Haně právě po americkém útoku. Byla údajně druhým ze dvou adoptovaných dětí, jež se do rodiny dostaly po narození osmi biologických potomků Muammara Kaddáfího.
Ačkoli jednomu zahraničnímu reportérovi bylo ukázáno tělo malé holčičky, absence jakékoli předchozí veřejné zmínky o Haně Kaddáfí vyvolala skepsi ohledně jejího spojení s rodinou a spekulace, že případná adopce mohla být posmrtná a zinscenovaná pro propagandistické účely.
Existovala i verze, že Hana sice existovala, ale nebyla zabita. Podle této verze událostí strávila nějaký čas v Londýně, než začala studovat lékařství v Tripolisu. Tyto informace se objevily v tisku po roce 2011.
Zdroj: The Aviationist, The Guardian, Hill Aerospace Museum
Autor/Licence fotografie: F-111F, Air ForceCamera Operator: STAFF SGT. WOODWARD – ID:DFST8802676, Public Domain